Jestli jste dneska už mlsali, tak to zavřete a vraťte se sem jindy, protože tyhle fotky jsou jak balíček cukrových bonbonů. Ne, asi trochu přeháním. Jen mám s touhle sérií trochu osobně problém. Sem tam se mi stane, že najdu místo, které nemůžu dostat z hlavy a zbavím se ho, až když tam zrealizuju nějaké focení. Dávno před focením jsem usilovně přemýšlela, jak aspoň částečně odstranit onu kýčovitost, která přichází, když fotíte krásnou slečnu u takového rozkvetlého stromu. Přestala jsem si s tím lámat hlavu až po kamarádovo konstatování, že to asi nepůjde. "Západ slunce taky kýče nezbavíš." řekl. Takže tady máte letošní rozkvetlý kýč. Někdy mám takový pocit, že by tomu stačilo přidat jen koťátka a zvracela bych duhu. Na druhou stranu se mi ale už párkrát stalo, že se mi tyhle fotky dokonce líbily. Najednou to nebyl kýč, byly jen jarně jemný
Takže nevím. Mám z toho rozporuplný pocity. Co myslíte?
Žádné komentáře:
Okomentovat